Do farnosti patří:

Chcebuz (Zebus), Brocno (Brotzen), Křešov (Krzeschow), Radouň (Radaun), Snědovice (Schnedowitz), Újezd (Augest), Veselí (Fröhlichsdorf)
Farní kostel: sv. Petra a Pavla na Chcebuzi

O farnosti

Jedná se o zřejmě historicky doloženou nejstarší farnost litoměřické diecéze. První zmínka o farní lokalitě pochází z roku 993, kdy byl zdejší kostel a další majetek darován řádu Benediktýnů u kláštera sv. Markéty v Praze na Břevnově. Břevnovským majetkem  zůstal až do husitských válek.  V roce 1384 zde byla plebánie. 27. 9. 1341 pak byla farnost benediktýnům znovu inkorporována a to Janem IV. z Dražic. s tím, že musí klášter z výtěžků financovat kostel a živobytí kněze. Roku 1352 se zvětšil majetek farnosti o pravidelný příjem ze zádušní nadace pana Petra ze Snědovic, za jeho zemřelou manželku. Roku 1424 se ve farnosti připomíná kněz Jiří, břevnovský benediktýn, který znovu přijal pravou víru katolickou,když dříve upadl k Vicklefovým bludům. Během husitských válek Chcebuz připadla k farnosti Štětí a přestala být majetkem Břevnovského kláštera. Roku 1610 nalézáme zprávy o rozšiřování kostela a ortavách, roku 1656, zprávu o požáru, který způsobil, že kostel se nalézal asi 27 let v rozvalinách. 27. 4. 1683 koupila Chcebuzské panství paní Matylda Pachtová, svobodná paní z Rájova, roz Heistern. Ještě téhož roku nechala zbudovat na Chcebuzi jednoduchý kostel za přispění majitele sousední Radoně. rytíře Jiřího Bořivoje Údrčského z Údrče, tehdejšího Litoměřického krajského hejtmana.  Vlastní farností se Chcebuz opět stala v roce 1690, když se nákladem Karla Daniela Pachty z Rájova postavila fara, a to opět za přispění Jiřího Bořivoje Údrčského z Údrče. Od roku 1667 jsou také vedeny matriky. Pachtové pak drželi Chcebuz a zabezpečovali farnost do roku 1801. Tak o tom svědčí i kronika, založená roku 14. 3. 1726 P. Wenzelem Antonem Wernerem. Roku 1781 nechal Karel Hubert Pachta strhnout starý kostel a postavit nový dle návrhu Kiliana Ignáce Dietzenhofera. Stavby samotná pak trvala 2 roky a dokončena byla roku 1783. Roku 1784 byl kostel vysvěcen litoměřickým biskupem Emanuelem Arnoštem hrabětem Waldsteinem. Přestavba stála 49.000 zlatých, z čehož 40.000 zaplatil Karel Hubert Pachta z Rájova. Tento štědrý mecenáš přebudoval zároveň faru a nechal vystavět i novou školu. Karel Hubert Pachta z Rájova zemřel 17. 8. 1798. Roku 1801 Josef Pachta z Rájova prodal Liběchovské panství, tím i Chcebuz, budějovickému měšťanu Jakobu Veithovi. Blahobyt a prosperita, jaká zde byla za správy rodu Pachtů se již nikdy neopakovala.