O farnosti:

První zmínky o Vidimi pocházejí z roku 1318, kdy je připomínán mezi velmoži Půta z Vidimi. Zprávy, které se týkají farnosti pocházejí z roku 1369 a 1364, kdy je připomínán existující kostel sv. Martina, který platil dva a půl groše papeži.Z doby předhusitské jsou známi plebáni (faráři) Mikuláš 1410, Křišťan 1415, Hynek 1415, Mikuláš z Dubé – 1415 – 1418 a posledním katolickým knězem byl v té době Václav z Drehlavy.
Po Husitských válkách byla farnost pod vlivem utrakvistů, později zde byla činná Jednota bratrská.
Po bitvě na Bílé hoře odešli kazatelé jednoty a někteří věřící do exilu. Roku 1651 se uvádí, že na panství bylo 305 katolíků. Roku 1652 vyhořel kostel sv. Martina dle zpráv do základů. Duchovní správu v době tragédie vykonával benediktýn z Bezdězu Filip Jindřich Lucis, který současně byl farářem ve Stráži pod Ralskem. Od rekatolizace do roku 1674 patřila Vidím k farnosti Bezděz. V letech 1675 – 1710 byla administrována augustiniány z Pšovky u Mělníka. Jsou známa i jejich jména: 1675 Simplicianus Hübner, 1687 Bonaventura Bartl, 1703 Ferdinand Augug, 1704 Antonín Landschadel, 1710 Václav František Thum. V letech 1711 – 1712 byla Vidim spravována ze Mšena.
Dne 17. 6. 1722 na návrh tehdejší majitelky Karoliny Anny z Bubna-Litic, rozené von Beck, byla farnost Vidim obnovena a majitelkou dotována. Prvním samostatným farářem se stal František Hodsloň. Roku 1738 bylo ve farnosti 799 věřících a v roce 1880 jich bylo 1721.

Kostel sv. Martina ve Vidimi:

Původní kostel z poloviny 14.stol vyhořel roku 1652. V poslední čtvrtině 17. století byl obnoven a zbarokizován. Již roku 1676 dal zřídit zámecký hejtman Petr Mikal, na památku svého otce, nový barokní hlavní oltář sv. Martina. Roku 1684 byla postavena samostatně stojící zvonice., nová sakristie a vstupní předsíň. Kostel však byl špatně udržován, chátral a musel být nakonec stržen.
Roku 1878 byl postaven nový kostel v pseudogotickém slohu,který byl vysvěcen litoměřickým biskupem Antonínem Ludvíkem Frindlem. Do presbytáře byl z původního kostela přenesen mramorový  náhrobek s nápisem: In huc tumulo quiescit Eugenius liber baron de Beck.
Ostatní zařízení bylo vyrobeno v pseudoslohu, stejně jako skříň varhan. Varhany pro kostel postavil B. Eisenhut z Prahy, nyní však se ve skříni nachází nástroj mladší.